Přišlo to, čeho jsem se nejvíce bála. A zcela zbytečně :)
Zatím na stavbu jezdil pouze manžel a pracoval sám s dělníky. A když teď odjeli, tak jsme se tam vydali všichni. Docela jsem se tohoto okamžiku bála, protože jsem nevěděla, jak tam celý víkend zabavíme dceru. A kupodivu to bylo jednodušší, než jsem si myslela :).
První den jsem uklízela stavební buňku po dělnících a Bižavička (přezdívka, která vznikla v době, kdy dcera komolila slova. Říkali jsme jí beruško, ale ona místo beruška říkala bižava a tak vnikla předívka bižavička :)) koukala na pohádky a pořád mi něco vyprávěla. Celý den rychle utekl a začala jsem vymýšlet aktivitu na druhý den, kdy jsem věděla, že budu stát u míchačky a už budeme potřebovat, aby se naše nejmenší zabavila.
Na neděli jsem si do tašky přibalila fixy, křídy a nádobíčko na písek. Bižavička kreslila v buňce na zeď, ve stavbě na betonovou podlahu, hrála si na písku a nosila tatínkovi kamínky. Byla neskutečně hodná a celá neděla rychle utekla. Já mohla pomáhat manželovi míchat beton a krásně jsme zvládli vše, co jsme měli v plánu.
Takže dítě na stavbě není žádná tragédie :). Chce to jen vymyslet nějaké aktivity a dá se to zvládnout.
 |
| Sledování pohádky |
 |
| Hurá, povedla se bábovička :) |
 |
| Ať ten beton není tak nudný |
 |
| Trochu probrat kamínky |
 |
| I nejmenší musí mít pracovní rukavice :) |
 |
| Vylepšení stavební buňky |
 |
| I maminka musí pomáhat |
Žádné komentáře:
Okomentovat