17. den - BOURÁNÍ A ZASE BOURÁNÍ

To nás čeká asi ještě hodně dlouho.

Opět se celý den bouralo. A protože počasí nebylo nic moc, občas déšť, tak se část dne sundavaly palubky ze stropu. Pod nimi se objevil krásný dřevěný strop. Jen škoda, že je poničený. Klidně bych ho nechala. Asi nikdy nepochopím, že někdo dokázal natlouct na takový strop obyčejné prkené latě, které ještě natřel kdo ví jakou barvou (asi aby se ten hnus podtrhl).

Taky se našel čas na otloukání omítky, shazování sena ze střechy a kopání děr pro plot. Práce bylo zase až až.

16. den - PŘIJELI K NÁM DĚLNÍCI

Hurá, už je nás víc.

Tohle si asi říká manžel. Já teď nepomáhám, protože není s čím (práce je dost, ale pro muže).

Dorazilo pět dělníků, kteří nám budou po dobu cca 4 týdnů pomáhat s bouráním, kopáním, škrábáním a kdo ví s čím ještě. 

Začali sundavat tašky ze střechy, kopat díry pro sloupky k oplocení a vyklízet chlívky, ze kterých časem budou pokoje.

Budoucí dětský pokoj

 

 

Výhled na krajinu

10. den - NIVELACE

Naučila jsem se zaměřovat výšku podlahy :)

Co já se všechno ještě nenaučím :). Manžel mi vysvětlil kam mám koukat, jaká čísla mu mám hlásit a sám dělal značky na zdi, abychom měli rovnou podlahu :).

Rozdíl ve výšce na začátku budovy a na konci je cca 30 cm, což je docela dost, takže budeme betonovat, betonovat, betonovat.

9. den - ÚKLID STAVEBNÍ BUŇKY

To jsme si teda dali.

V týdnu nám přivezli pro dělníky stavební buňku. Abychom měli dost času ji uklidit, tak jsme odvezli dceru k prarodičům a druhý den brzy ráno jsme vyrazili nejdřív na nákup a pak jsme stěhovali postele, které jsme koupili v bazaru pro dělníky. 

Když jsme kolem oběda dorazili na místo činu, tak jsem se dost zděsila. Věděla jsem, že mě čeká úklid, ale že buňka bude v tak zuboženém stavu, tak to mě nenapadlo ani v tom nejhorším snu. Tolik špíny jsem snad niky neviděla. Hrůza. 

Ale zvládli jsme to. Několika hodinová práce se vyplatila a buňka neskutečně prokoukla :)

Před                                                                                        Po

                    

3. den - ŘEŽEME A VYROVNÁVÁME

Dnes nás čekalo jen pár hodin práce. 

Museli jsme odpoledne pro dceru k babičce a dědovi do západních Čech, takže jsme dokončili včerejší práci, prořezali třešeň, která měla větve dost nízko, takže se kolem ní nedalo projít a vysvobodili jsme švestku, která byla zarostlá keřem Svída krvavá (bohužel jsem nenašla k čemu bych tento keř využila a přišlo mi, že švestce bere dost místa a tak jsme ho odstranili. Snad nebudu litovat).

Dnes jsme na seznámení s novou zahradou (těžko říct jestli se zarostlé půdě dá říkat zahrada) vzali i našeho chlupatého člena rodiny. Po vystoupení z auta byl zmatený, běhal všude jako blázen, skákal jako zajíc a nakonec objevil u sousedky ovci, která bohužel nebyla zavřená a tak ji náš drahý ořech trochu prohnal. Manžel se k této situaci vyjádřil následovně " Takhle rychle jsem ještě nikdy žádnou ovci běhat neviděl " :). Ještě, že sousedka je holka do nepohody a vše vzala s úsměvem a ještě nám půjčila nůžky na stříhání keřů :). Tak snad se náš janek dneska vyběhal, příště se hodí do klidu a nechá ovci žít :).

Náš lovec ovcí :)

švestka PŘED                                            švestka PO

Prořezaná třešeň

Připravená plocha pro stavební buňku

2. den - PŘÍPRAVA PRO MARINGOTKU

Naše včerejší práce pokračuje.

Ráno jsme jeli koupit do Hornbachu přívěs za auto, abychom mohli dojet do bazaru pro postele, které dáme do maringotky dělníkům. Při té příležitosti jsem v bazaru objevila nádherný stolek za 400 Kč, který musel být náš, takže ke dvěma postelím jsme vezli i stolek. Už teď se těším, až ho budu brousit a natírat :). Fotku renovace určitě časem přidám.

Po příjezdu jsme se vrhli do kopání a dali jsme si docela do těla. 

Manžel kopal a já házela lopatou hlínu do kolečka, které pak manžel odvážel pryč a tak to šlo až do večera. To už jsem byla vyřízená.

Kopeme, kopeme, kopeme

Vykopáno - původní majitelé si pravděpodobně spletli zahradu se skládkou. Pod zemí se našlo opravdu hodně věcí.

1. den - ZAČÍNÁME

A je to tu.........

V pátek 5.9.2014 jsme poprvé kopli a začali jsme s rekonstrukcí vesnického domku, který jsme koupili koncem roku 2013. 

Prvního půl roku trvalo veškeré papírování kvůli stavebnímu povolení a taky jsme několikrát předělávali projektovou dokumentaci. Když už bylo rozhodnuto, jak má rekonstrukce vypadat, tak to bych nebyla já, abych nedostala nějaký úžasný nápad a celý plán nepřekopala :). Manžel i kamarád, který celý projekt kreslil, zaslouží velké poděkování za to množství trpělivosti, které měli.

Všichni jsme moje nápady naštěstí přežili a přišel den D :).

První den byl docela krátký, protože jsme jeli rovnou z práce a než jsme všechno připravili, tak byla pomalu tma, ale něco málo jsme udělali (ještě čekáme na poslední papír ze stavebního úřadu, takže bourání a přestavování musí chvilku počkat, ale mohli jsme začít připravovat místo na stavební buňku, kterou nám v týdnu přivezou pro dělníky).

Tímto bych nám všem chtěla popřát pevné nervy a bezproblémový průběh stavby :)

Pohled směrem k vratům

Pohled od vrat

Začátek našeho snažení :)